Metodika

#Zdroje dat

Primární zdroj jsou otevřená data Poslanecké sněmovny (psp.cz) — denní dumpy hlasování, poslanců, schůzí, tisků a omluv. Web z nich staví tři vrstvy: věrnou kopii dumpu, typovaný model a předpočítané metriky. Žádné číslo nevzniká jinde než v téhle cestě.

Výjimky jsou dvě a obě se na webu hlásí samy. Stenozáznamy web bere z API Hlídače státu (dataset stenozáznamů PSP) — z nich se počítá čas u pultíku, počty vystoupení a vystoupení v blocích ústních interpelací. Registr lobbování vede Ministerstvo spravedlnosti na relob.gov.cz a web z něj přebírá oznámení lobbistů (viz níže).

Data se obnovují jednou denně ve 4:00. Údaj „Data k …" v patičce říká, kdy naposledy doběhlo stažení — ne kdy sněmovna naposledy jednala. Když sněmovna nejedná, číslo se nemění a je to v pořádku.

Rozsah, který web aktuálně pokrývá: 2 030 hlasování (z toho 2 014 platných, tj. ani zmatečných, ani zpochybněných) ve 63 jednacích dnech.

Dvě čísla o téže sněmovně. Mandát dnes drží 200 poslanců — to je Sněmovna, se kterou se na webu srovnává. Za celé období jich mandát drželo 207, protože někdo odešel a nastoupil náhradník. Profily bývalých poslanců na webu zůstávají i s čísly; kde je uvedeno větší z těch dvou čísel, jde o tuhle širší množinu, ne o počet křesel.

#Kódy hlasování a čtyři kategorie

PSP u každého poslance a hlasování eviduje kód. Web je mapuje do čtyř kategorií — a absenci nikdy neslučuje: omluvená neúčast a neomluvená neúčast jsou dvě různé věci a drží se odděleně.

Kód K počítáme jako přítomnost. Poslanec s kódem K byl v sále přihlášen, počítá se do kvóra a jeho zdržení fakticky působí proti návrhu — pro přijetí je totiž třeba nadpoloviční většina přítomných, takže zdržení práh zvyšuje, aniž by návrhu přidalo podporu. Řadit K mezi absence by tenhle politický akt smazalo.

Známé omezení dat. V 10. období PSP na úrovni jednotlivého poslance neodlišuje „zdržel se" od „nehlasoval" — oba stavy nese týž kód K a rozdělit je zpětně nelze. V souhrnných počtech u hlasování je PSP odlišuje, proto se u konkrétního hlasování dočtete „6 se zdrželo, 19 nehlasovalo", zatímco na profilech poslanců stojí jediná kategorie „přítomen bez hlasu". Kód W (před složením slibu) se v datech tohoto období nevyskytuje.

#Účast na hlasováních

Účast = podíl hlasování, u kterých byl poslanec v sále — tedy hlasoval aktivně, nebo byl přítomen bez hlasu. Jmenovatelem jsou všechna platná hlasování, která proběhla za trvání jeho mandátu (náhradník tak není trestán za hlasování před svým nástupem).

Doplňkově web ukazuje „hlasoval aktivně" — kolikrát poslanec hlasoval pro nebo proti. Rozdíl mezi tímhle číslem a účastí je právě kategorie „přítomen bez hlasu".

Slovo docházka web nepoužívá: docházka by znamenala přítomnost v budově, což se z hlasovacích dat zjistit nedá. Měří se účast na konkrétních hlasováních.

#Shoda s klubem a odlišné hlasování

Pozice klubu v daném hlasování je většina aktivních hlasů jeho členů (ano proti ne). Shoda s klubem je podíl hlasování, kde se poslanec s touhle pozicí trefil. Do výpočtu vstupují jen hlasování, kde poslanec hlasoval jednoznačně ano/ne — zdržení není postoj, takže se ani nepočítá jako shoda, ani jako odchylka.

Do shody i do „hlasoval jinak než klub" vstupují jen meritorní hlasování, ne procedurální (viz níže) — jinak by index rebelství měřil hlavně to, kdo byl v sále při hlasování o pořadu schůze.

#Rezerva hlasování

Rezerva říká, jak daleko byl výsledek od potřebného prahu: |pro − kvórum|. U schváleného návrhu je to polštář nad kvórem („prošel o 5 hlasů nad kvórum"), u zamítnutého kolik hlasů chybělo („neprošel o 5 hlasů pod kvórem"). Když se pro rovná kvóru, návrh prošel na hranici kvóra a rezerva je nula.

Kvórum se přebírá z dat PSP, nedopočítává se. Je to nejmenší počet hlasů „pro", aby návrh prošel — a není konstantní: obvykle jde o nadpoloviční většinu přítomných, u návrhu vráceného Senátem nebo prezidentem o absolutní většinu všech 200 poslanců (tedy 101 hlasů bez ohledu na účast) a u ústavních změn o tři pětiny. Proto se u hlasování vypisuje i samotné kvórum: bez něj by nebylo poznat, o kolik hlasů to ve skutečnosti bylo.

Zdržení práh zvyšuje. Kdo se zdrží, je přihlášený a počítá se do přítomných, ze kterých se nadpoloviční většina počítá — zvedá tedy laťku, kterou návrh musí překonat, ale sám mu žádný hlas nepřidá. Zdržet se proto v praxi působí jako hlas proti, i když tak nevypadá. Ve zdrženích 10. období je navíc započtený i ten, kdo nestiskl nic: PSP oba stavy vede pod jedním kódem (viz Kódy hlasování).

Samotné „prošel o X hlasů" bez dovětku o kvóru web nepoužívá — svádí k jinému číslu, než jaké si čtenář spočítá sám z „pro" a kvóra. Hlasování je těsné, když je rezerva nejvýš 3; stejnou definicí se řadí i žebříček nejtěsnějších hlasování.

#Čas u pultíku a vystoupení

Součet délek vystoupení poslance v plénu podle stenozáznamů, po dnech. Řečníka se stenozáznamem web páruje na osobu, ale do součtů vstupují jen držitelé poslaneckého mandátu tohoto období — je to metrika o poslancích, takže host, řečník bez mandátu ani nespárovaný záznam v ní nemají místo. Agregát je vždy jen na úrovni dne, ne jednotlivých bodů — vazba projevu na konkrétní hlasování je v datech jen u zlomku záznamů, takže „kdo mluvil k tomuhle zákonu" web netvrdí. Čas u pultíku je popis, ne hodnocení: mluvit dlouho není zásluha ani prohřešek.

Počítá se řeč, ne řízení schůze. Předsedající u každého hlasování řekne „zahajuji hlasování" a výsledek, což na dni s 84 hlasováními dělá 90 vystoupení za 24 minut — číslo, které o řečnické aktivitě neříká nic. Z výpočtu se proto vyřazují dvě věci:

• Řízení schůze. PSP u každého vystoupení uvádí jeho druh (předsedající vs. řečník); bereme to, co napsalo, nic neodhadujeme. V tomhle období je údaj vyplněný u všech vystoupení.
• Vystoupení kratší než minuta. Zpravodaj říká u každého pozměňovacího návrhu stanovisko a PSP to vede jako řečníka — formálně to projev je, prakticky je to věta za třináct vteřin. Minuta je naše hranice, ne údaj z dat: pod ní se od pultíku nedá říct nic než procedura. Uvádíme ji, aby si šla přepočítat.

Rekordy jsou dva a měří různé věci. „Čas u pultíku celkem" je součet za celé období i s počtem vystoupení; „Nejdelší den u pultíku" je maximum za jeden jednací den. Součet odpovídá na „kdo toho namluvil nejvíc", denní rekord na „čí byl nejsilnější den" — a bez toho druhého nemá čtenář k desítkám hodin za období měřítko.

Denní rekord se počítá po kalendářních dnech. Jednání, které pokračuje po půlnoci, tak spadne zčásti pod následující datum a jeho rekord může být podhodnocený — nikdy nadhodnocený. V tomhle období jde o 6 jednání a 1,5 % vystoupení. Dopočítali jsme, jaký by byl rozdíl, kdyby se noc přičetla k předchozímu dni: na rekord žádný (v obou případech týž poslanec, týž den a týchž 2 h 00 min) a ze 179 poslanců, kteří u pultíku nějaký čas mají, by se osobní maximum posunulo jedinému, o minutu. Proto to necháváme na kalendářních dnech a limit raději přiznáváme, než abychom kvůli němu měnili, co znamená „den“.

Délka vystoupení a jeho druh pocházejí ze dvou různých zdrojů (délku má Hlídač státu, druh otevřená data PSP), takže se projevy páruje podle pořadí v rámci jednoho stenografického protokolu — Hlídač u každého projevu odkazuje na konkrétní protokol na psp.cz, takže je to táž jednotka na obou stranách. Sedí tak 88 % vystoupení. Když se počty v protokolu rozejdou, párování se nepoužije: poslanci, který v něm předsedal, se ten protokol nepočítá (bez párování nejde jeho projevy od procedury odlišit a má jich tam desítky), ostatním rozhoduje jen délka. I tady je to vědomě zvolená strana chyby — opačná by z řízení schůze udělala řečnický výkon.

Rozhoduje mandát, ne role u pultíku. Ministr, který zároveň drží poslanecký mandát, se počítá jako každý jiný poslanec — web nerozlišuje, jestli mluvil jako člen vlády, nebo jako poslanec. Člen vlády bez mandátu se naproti tomu nezapočítává vůbec, i když ho web v záznamu bezpečně poznává: kohortou téhle metriky je Sněmovna. V tomhle období tak mimo součty stojí 12 řečníků, které web zná jménem — ministři bez mandátu, senátoři, prezident — a k nim 63 jmen, která se spárovat nepodařilo vůbec.

#Srovnání s ostatními poslanci

U metrik, kde to dává smysl, web ukazuje pořadí („12. z 200") a pod ním větu, která pořadí převádí do řeči. Pořadí je primární údaj: nedegeneruje na krajích a rozumí mu i čtenář, který neví, co je percentil.

Věta se skládá podle pravidel v tomhle pořadí:

1. unikátní maximum → „nejvyšší ze všech poslanců"
2. unikátní minimum → „nejnižší ze všech poslanců"
3. remíza aspoň s desetinou kohorty → „stejně jako dalších M poslanců"
4. jinak → „vyšší/nižší než P % poslanců", kde P = 100 × ostře nižších / (N − 1), oříznuto na 1–99

Pod mediánem se věta obrací — místo „vyšší účast než 12 % poslanců" stojí „nižší účast než 88 % poslanců". Říká totéž, jen nemaskuje podprůměr. Jazyk zůstává neutrální: vyšší, nižší, nejvíce, nejméně — nikdy lepší nebo horší.

Kohorta. Do srovnání vstupují poslanci s mandátem — ti, kdo byli zvoleni a mohou hlasovat. U účasti a shody s klubem se ještě vynechá ten, kdo má nulový základ (žádné hlasování, o kterém by šlo mluvit); u času u pultíku se nevynechává nikdo, protože nula sekund je platná hodnota, ne chybějící údaj — poslanec prostě mlčel. Mandát dnes drží 200 poslanců a u účasti z nich do kohorty vstupuje 200. Jmenovatel se počítá z dat, nikde není zapsaný natvrdo: nastoupí-li náhradník, který ještě nehlasoval, řeknou věty „z 199".

Komu srovnání chybí. Bývalému poslanci, kterému mandát skončil: jeho čísla stránka ukazuje dál, ale porovnávat je se sněmovnou, ve které už nesedí, by neodpovídalo otázce „jak si vede mezi poslanci". Karta u něj místo pořadí říká „mandát skončil, srovnáváme jen současné poslance". Štítek „málo dat" u jména (mandát kratší než 30 dní nebo méně než 50 hlasování) je naproti tomu jen upozornění, že za číslem stojí krátká doba — ze srovnání nevyřazuje, protože o mandátu nic neříká.

#Typ hlasování

Otevřená data PSP typ hlasování nenesou — musí se odvodit z bodu pořadu, pořadí hlasování v bodu a stavu tisku. Web rozlišuje čtyři kategorie:

• Závěrečné hlasování (28) — Hlasování, kterým sněmovna o návrhu rozhodla — po něm se změnil stav tisku (schválen, zamítnut, odeslán Senátu).
• Hlasování o pozměňovacích návrzích (398) — Hlasování uvnitř projednávání zákona, které předcházelo závěrečnému. Typicky jednotlivé pozměňovací návrhy — proto jich u jednoho zákona bývají desítky.
• Procedurální hlasování (778) — Hlasování o průběhu schůze, ne o věci samé — pořad schůze, přestávka, zařazení nebo přerušení bodu, námitka.
• Nerozlišené hlasování (826) — Hlasování, které z otevřených dat spolehlivě zařadit nejde. Otevřená data PSP typ hlasování nenesou — odvozuje se z bodu pořadu a stavu tisku, a když ty nestačí, web to přizná místo aby hádal.

„Nerozlišené" je plnohodnotná kategorie, ne chybějící údaj, a je jich nejvíc: 826 z 2 030. Web je nikdy nerozpouští do ostatních — kdyby to udělal, tvářil by se, že o hlasování ví víc, než z dat plyne.

Co znamená „meritorní". Hlasování o věci samé — o samotném návrhu, ne o průběhu schůze; opak procedurálního. Web to slovo používá (kratší české pro ten protiklad není), ale žádná metrika na něm nestojí: počítá se podle čtyř kategorií výše a část hlasování v nich zůstane nerozlišená. Hranice je navíc neostrá i odborně — zamítnutí v prvním čtení je procedurální forma s meritorním důsledkem.

Co se změnilo. Do 31. 7. 2026 web dělil hlasování binárně na meritorní a procedurální, jenže ten příznak ve skutečnosti znamenal „mimo bod pořadu": všechno uvnitř bodu vyšlo jako meritorní. 15. 7. 2026 tak deník hlásil „84 hlasování (84 meritorních)", ačkoli 83 z nich byla hlasování o pozměňovacích návrzích k jedinému zákonu. Metriky loajality a odlišného hlasování dál vynechávají procedurální hlasování, 778 z 2 014 platných.

#Co je na stránkách hlasování

Web nemá samostatnou sekci hlasování — jednotkou je jednací den. Všech 2 030 hlasování období najdete v deníku: hlasování o věci samé jsou seskupená do témat (bod pořadu schůze) a téma se rozbaluje do průběhu bodu, kde stojí jeho hlasování chronologicky za sebou.

Hlasování mimo body pořadu — pořad schůze, přestávky, zařazení a vyřazení bodů — mají v každém dni vlastní výpis, 778 za období. Sněmovna jimi řídí vlastní jednání, ne obsah zákonů, proto do témat dne nevstupují; do 8/2026 na webu vůbec nebyla, pak měla krátce vlastní sekci a od 10. 8. 2026 stojí v deníku toho dne, kam patří.

Ze záznamu nevypadne ani hlasování, které do metrik nevstupuje. Zmatečné a zpochybněné hlasování se ve výpisu ukáže se svým štítkem a s větou, že se do žádného průměru nepočítá (viz Zdroje dat) — vynechat ho by znamenalo, že záznam dne o něčem mlčí.

Žebříček „od nejjednomyslnějších po nejtěsnější" web vědomě nemá. Jednomyslnost, kterou počítá, má ve jmenovateli i zdržení a nepřítomné, takže hlasování 100 pro : 0 proti při 90 zdrženích u ní vyjde jako sporné, přestože mezi hlasujícími byla shoda úplná — rozdělenost pléna neměří a řadit podle ní by čtenáře mýlilo. Otázku „kde je shoda a kde ne" proto nese modul na úvodní stránce, který ji počítá po tématech.

Jmenovitý záznam všech 200 poslanců u každého hlasování vede psp.cz a každý řádek deníku na něj odkazuje. Jak hlasovaly kluby, ukazuje hemicykl na úvodní stránce a na detailu zákona — klub se v něm bere k datu hlasování, ne podle dnešního složení.

Opakující se název není chyba. Otevřená data nesou u každého hlasování název celého projednávaného bodu, ne předmět toho konkrétního hlasování, takže u jednoho zákona jsou názvy všech řádků shodné. Řádky proto rozlišuje čas, typ a výsledek. Označení, pod kterými zpravodaj nechává o jednotlivých pozměňovacích návrzích hlasovat („A1", „M34"), existují jen ve stenozáznamu a do otevřených dat se nedostanou.

#Vazba hlasování na sněmovní tisk

Vazbu bere web ze samotných dat PSP: každé hlasování patří k bodu pořadu schůze a bod pořadu u sebe zpravidla nese číslo projednávaného tisku. Nic se tu neodhaduje.

Kde bod pořadu tisk nenese, zkusí web shodu názvů — rozepíše zkratky v názvu hlasování a hledá odpovídající tisk. Je to slabší cesta, proto je až druhá a proto se u ní ukládá i skóre, jak specifická shoda byla. Strukturální vazba skóre nemá: neměří sílu odhadu, protože žádný odhad neproběhl. Metodu si nese každá vazba, takže je zpětně přezkoumatelná — u hlasování k zákonu ji web vypisuje.

Když vazbu na tisk nelze spolehlivě určit, pole necháváme prázdné. Proto u části hlasování odkaz na tisk chybí — je to očekávaný stav, ne chyba. Volby, hlasování o důvěře vládě nebo o vyznamenáních žádný tisk nemají ze své podstaty a hlasování mimo body pořadu se k tisku nepřiřazují vůbec.

#Fáze zákona a legislativní trychtýř

Jak vzniká zákon. Návrh prochází třemi čteními ve Sněmovně, poté míří do Senátu a k prezidentovi. Platným se stává vyhlášením ve Sbírce zákonů. Vrácený návrh — ze Senátu nebo od prezidenta — se do Sněmovny vrací k novému hlasování, a to už s vyšším prahem (viz Rezerva hlasování).

Fáze tisku se odvozuje ze stavového automatu PSP (číselník stavů), ne z popisu jednotlivých kroků: popis říká, co se stalo, ale stepper potřebuje vědět, kde tisk je. Stav „ukončeno" přitom neznamená zamítnutí — většina takto označených tisků jsou vyhlášené zákony. Když důvod ukončení z dat neplyne, web napíše neutrální „projednávání ukončeno" a nedomýšlí si.

Trychtýř na úvodní stránce počítá aktuální fázi kumulativně — kolik návrhů je teď aspoň takhle daleko. Nepočítá, kam kdy tisk došel: PSP zapisuje krok „přikázán výborům" už se stavem 2. čtení, takže maximum přes kroky by každému tisku po prvním čtení přiznalo druhé. Návrh, který došel dál a vrátil se, je proto v trychtýři níž, než kam dohlédl. Podíly mezi fázemi se navíc v mladém období ještě hýbou: dokud do Senátu a dál došlo jen pár desítek tisků, je každé procento postavené na malém vzorku.

Do pruhů jdou jen běžící návrhy. Zamítnutý či vzatý zpět tisk stojí ve stavu „KONEC", který sám žádnou fázi nedává — umístil by se tedy podle posledního doloženého kroku, tedy pravidlem, které trychtýř o odstavec výš odmítá. Vyhlášené zákony v pruzích zůstávají: jejich cesta je dokončená, ne zastavená. Nejširší pruh proto sedí na součet skupin na stránce zákonů bez skupiny „Ukončené projednávání".

Pruh „1. čtení" neznamená „prošlo prvním čtením". PSP převede tisk do tohoto stavu už ve chvíli, kdy ho organizační výbor doporučí a zařadí na pořad schůze — ke 9. 8. 2026 tam čeká 82 návrhů, jejichž posledním krokem je „doporučen" (70×) nebo „zařadil" (12×), a napárované hlasování nemá ani jeden z nich. Názvy pruhů zůstávají názvy fází PSP; přesnější popisek by pojmenovával jinou věc než stepper a než skupiny zákonů.

Řazení kroků v seznamu posunů za jednací den je podle významu, ne podle času: Sbírka › 3. čtení › vrácení › přikázání výborům. Jinak by den, ve kterém se stihlo vyhlášení zákona i rutinní přikázání výboru, vedl tím druhým — pořadí v datech je dané zápisem, ne důležitostí.

#Registr lobbování

Zdroj je registr lobbování (relob.gov.cz), který vede Ministerstvo spravedlnosti podle zákona č. 168/2025 Sb. Registrovaní lobbisté v něm dvakrát ročně hlásí, koho a v jaké věci oslovili. Registr eviduje 688 lobbistů, z nichž 229 podalo dohromady 984 oznámení; web je doplňuje o vazbu na poslance a sněmovní tisk — čísla samotná nepočítá, jen přebírá.

V rekordech stojí vedle sebe dvě čísla oznámení a nejsou to táž čísla. U poslance počítáme jen oznámení, která ho jmenují; u zákona všechna navázaná na ten tisk, včetně těch, která oslovila celý výbor. Sčítat se proto nedají. Druhý údaj u zákona říká, kolik různých lobbistů ta oznámení podalo — jeden lobbista jich může podat víc, takže bývá nižší než počet oznámení (tisk 67: 32 oznámení od 21 lobbistů).

Oznámení není schůzka. Jeden záznam je pololetní hlášení jednoho lobbisty o jedné věci se seznamem všech, koho k ní v tom pololetí oslovil — ne zápis z jednání. Registr datum kontaktu neeviduje; počátek a konec u oznámení jsou hranice vykazovaného pololetí, ne den, kdy se něco odehrálo. Počet skutečných interakcí existuje jen u části oznámení a chybějící hodnota neznamená nula.

Kadence je pololetní, a je to vědomě „pomalá" data. Lobbisté podávají hlášení do 30. 1. a do 30. 7. za předchozích šest měsíců, takže web nikdy neukazuje, co se děje právě teď, ale co bylo nahlášeno za uplynulé pololetí. Proto sekce na profilu i na zákoně nese vlastní „Registr k …" místo obvyklého data poslední aktualizace.

Rozsah oslovení se vždy pojmenuje — stejné číslo adresátů znamená na dvou stránkách dvě různé věci, pokud se neřekne, jak široké oslovení bylo:

Jména se vypisují i u „velké skupiny", ne jen u „jmenovitě". Na profilu poslance se jmenovitě vypisuje jen stupeň „jmenovitě" — u velké skupiny by se stejná karta opakovala na desítkách až stovce profilů, takže tam zůstává jen počet. Na detailu zákona se jména vypisují u obou stupňů, pokud je oslovených poslanců nejvýš 25; do stejných 25 se přidává i to, jak kdo hlasoval o navázaném tisku. Nad 25 by výpis unesl jen adresu, ne obsah, a dvojice lobbista×hlas by byla jen rozpad hlasování sněmovny s cizím jménem nad ním. U celé sněmovny a výboru zůstává na obou stránkách vždy jen počet, bez odkazu — adresátem tam je role (člen orgánu/sněmovny), ne konkrétní osoba.

Rozhodné datum pro rozsah je konec vykazovaného období — datum jednání registr nemá — a členství v orgánu se bere z intervalu k tomuto dni, ne z aktuálního složení. Stupeň „výbor" se u oznámení, jejichž období přesahuje volby, nepočítá vůbec: členství ve výborech 10. sněmovny v datech začíná 29. 10. 2025, kdežto období 2025/2 běží už od 1. 7. 2025 a jeho adresáti jsou většinou poslanci 9. období — porovnávat by znamenalo srovnat adresáty jedné sněmovny s rosterem druhé. Taková oznámení (celé období 2025/2, tedy 346 z 984) proto vždy spadnou na „velkou skupinu" nebo „jmenovitě" podle počtu adresátů.

Proč vazba na sněmovní tisk sedí jen u 27 tisků z 278. Číslo tisku i odkaz do registru vyplňuje lobbista sám, ručně a nepovinně — vazbu tak jde najít jen u 122 z 984 oznámení. Web ji uznává jen z odkazu na psp.cz nebo z rozpoznatelného čísla tisku; když je odkaz nejednoznačný, mimo 10. období nebo číslo v datech neexistuje, vazbu nevytvoří. Platí stejná doktrína jako u vazby hlasování na tisk (výše): prázdný most je lepší než špatně přiřazený tisk — chybějící vazba u zbylých oznámení je běžný stav, ne díra v ingestu.

Registr nerozlišuje roli účastníka. U každého oznámení eviduje, kdo se ho účastnil, ale ne jestli šlo o klienta, zaměstnance nebo někoho třetího — jen zda jde o fyzickou, nebo právnickou osobu. Web proto píše „uvedení účastníci", nikdy „klient": to slovo by tvrdilo vztah, který v datech není.

Klíčová čísla poslance nesou kartu „Jmenovitá oznámení lobbistů". Počítá oznámení, ve kterých je poslanec mezi adresáty vyjmenovanými po jednom — tedy stupeň „jmenovitě" výše. Hromadná oslovení (velká skupina, výbor, celá sněmovna) se do ní nepočítají: dostal je každý v dané skupině, takže by číslo měřilo objem rozesílek, ne co se týká přímo tohoto poslance. Celkový počet oznámení na poslance má medián 33 a maximum 91, kdežto u jmenovitých je 74 z 200 poslanců na nule — a stejně jako u ostatních čísel v registru je to běžný stav, ne prázdné místo.

Škálu ani pořadí karta nemá — v tom ale není sama: bez srovnání zůstávají i karty Hlasoval jinak než klub, Vystoupení v plénu, Navržené zákony, Zpravodajem u tisků a Podané interpelace. Obdržené interpelace se navíc kreslí jen komu nějaká přišla — komu žádná, tomu karta chybí úplně, bez ohledu na to, jakou funkci dnes zastává. U jmenovitých oznámení lobbistů se nepočítá proto, že 74 poslanců z 200 je na nule — percentil by ukazoval hlavně to, kdo v registru nemá záznam. Součet záznamů sám o sobě hodnocení není: nejvyšší počet ukazuje rekord na hlavní straně (viz níže).

Co web z registru neříká. Prázdno u poslance nebo zákona neznamená nic — 248 z 278 tisků nemá jediné oznámení a poslanec bez záznamu není o nic podezřelejší ani čistší než ten se záznamy. Web z registru nepočítá žádné skóre ovlivnitelnosti ani index vlivu — to by z počtu záznamů odvozovalo vlastnost člověka — a nikdy netvrdí „za tímto zákonem stojí lobbista X": cíl, který lobbista uvedl, a výsledek hlasování o tisku stojí vedle sebe popisně, nikdy jako příčina a následek.

Rekordy na hlavní straně. „Nejvíc lobbovaný poslanec" počítá jmenovitá oznámení — ta, kde byl mezi pěti či méně adresáty; hromadná oslovení celé sněmovny se nezapočítávají, protože přidávají záznam úplně všem. Takový záznam má 126 poslanců z 200. „Nejvíc lobbovaný zákon" počítá všechna oznámení navázaná na sněmovní tisk; aspoň jedno má 27 ze 147 zákonů tohoto období. Obojí je za celý registr, ne za zvolené okno ani za 10. volební období — registr vykazuje po pololetích a první z nich začíná 1. 7. 2025, dřív než 10. sněmovna vznikla 4. 10. 2025, takže kratší období z něj stejně vyčíst nejde. Číslo 27 ze 147 mluví o zákonech, mezi kterými se rekord vybírá; údaj výše, že oznámení nemá 248 z 278 tisků, mluví o všech tiscích včetně smluv a zpráv. Při shodě na nejvyšší hodnotě karta nikoho nejmenuje a uvede jen počet — z remízy rekordmana neurčíme.

#Interpelace

Interpelace je otázka poslance na člena vlády. Zákon zná dvě formy a web měří obě, ale každou jinak hluboko: u písemných zná tazatele i adresáta, u ústních jen to, kdo v bloku vystoupil. Rozdíl je v datech, ne v rozhodnutí — viz oba oddíly níže.

Písemná interpelace je sněmovní tisk druhu „Písemná interpelace". Podané = tisky, kde je poslanec navrhovatelem. Obdržené = tisky, které míří na něj jako na člena vlády; karta se kreslí, komu je tohle číslo nenulové, a chybí, komu je nula — dnes (3. 8. 2026) je nenulové u 11 poslanců.

Kdo je adresát, data neříkají přímo. Tazatele nesou strukturálně, adresáta jen v názvu tisku („…na ministra vnitra Lubomíra Metnara ve věci…"). Web ho proto páruje jménem proti členům vlády daného období a při jakékoli nejednoznačnosti adresáta neuvede — prázdný údaj je lepší než špatný. Kolik interpelací se nespárovalo, přiznává poznámka pod rekordy na úvodní stránce.

Bez percentilu a bez pořadí. Drtivá většina poslanců písemnou interpelaci nepodala, takže srovnávací číslo by měřilo hlavně to, kdo ji nepodal — ne kdo jich podal hodně. Stejný důvod jako u jmenovitých oznámení lobbistů (registr lobbování).

Při shodě rekord jmenuje všechny. Interpelací je málo a shoda na špici je běžná; vypsat všechny, kdo hodnotu drží, není výběr, nýbrž úplná odpověď. Karta proto vyjmenuje až tři jména a teprve nad tři počet jen popíše. Ostatní rekordy na úvodní stránce se drží přísnějšího pravidla, protože tam by výběr jednoho z mnoha byl náhodný.

Ústní interpelace web počítá jako vystoupení, ne jako účast. V bloku ústních interpelací se poslanci ptají členů vlády; kdo v něm vystoupil, je ve stenozáznamu, takže jde spočítat, kolikrát kdo interpeloval a kolikrát kdo odpovídal — u poslance včetně doplňujících otázek, u člena vlády včetně doplňujících odpovědí. Předsedající se nepočítá, blok řídí. Za období je to 14 bloků, 869 vystoupení od 120 poslanců a 295 odpovědí od 15 členů vlády; rekord je na stránce Data a zajímavosti. Na rozdíl od času u pultíku sem patří i člen vlády bez poslaneckého mandátu — blok je o vládě, ne o Sněmovně.

Pozor na zažité „interpelační pátky": v tomhle období připadlo 7 bloků na čtvrtek, 4 na pátek, 2 na středu a 1 na úterý, proto mluvíme o blocích, ne o dnech v týdnu.

Nic víc z toho nevyčteme. Za prvé to není docházka: PSP pro tohle období nezveřejnila losování, takže kdo byl vylosován a nedostavil se, nejde od nevylosovaného rozeznat. Za druhé neříkáme, kdo koho interpeloval — adresát je v datech pouze v oslovení uvnitř projevu, a dohadovat ho z textu by bylo tvrzení, ne měření. Vysoký počet odpovědí u člena vlády tedy znamená, že hodně odpovídal; neznamená, že byl nejvíc dotazován, ani že ostatní nechodili.

Proto tu není žádná „účast na ústních interpelacích". Karta, která ji 9. 8. 2026 počítala jako podíl bloků, na kterých člen vlády vystoupil, byla zrušena: ten podíl neměří jeho účast, protože o tom, jestli na něj přijde řada, nerozhoduje on, ale los. „0 ze 14 bloků" u ministra, na kterého se nikdo nezeptal, a u ministra, který nepřišel, je totéž číslo — a to je přesně ten druh tvrzení, který se z těchhle dat udělat nedá.

#AI shrnutí

U některých hlasování a zákonů stojí pod názvem odstavec označený „AI shrnutí". Napsal ho jazykový model (Claude) z názvu hlasování, názvu tisku a kroků projednávání — tedy z týchž otevřených dat, která jsou všude jinde na webu. Model nemá přístup k textu zákona ani ke stenozáznamu a nic si nedohledává.

Shrnutí zákona a shrnutí hlasování jsou dvě různé věci. V hlavičce zákona stojí sumář tisku: tři až pět vět o tom, čeho se návrh týká, odvozených z plného právního názvu (i přes 200 znaků) spolu s druhem, navrhovatelem a datem předložení. Shrnutí u jednotlivého hlasování vzniká z názvu hlasování, což je 70znakové pole plné zkratek — proto je kratší a mluví o tom konkrétním hlasování, ne o zákonu. Delší text nad chudším podkladem by znamenal, že model domýšlí; model má proto výslovně zakázáno psát cokoli, co z podkladu neplyne, a raději skončit po třech větách.

Shrnutí se počítá dopředu, ne při zobrazení stránky. Běží dávkově po každém načtení dat a ukládá se do databáze; stránka pak jen čte hotový text. Nikdy tedy nevzniká „za běhu" a dvěma čtenářům se nemůže zobrazit jiný.

Bez dostatečné jistoty modelu se shrnutí negeneruje — a řádek pak žádné shrnutí nemá. To je záměr: prázdno se pozná, chybný výklad zákona ne. Shrnutí je vždycky jen pomůcka k orientaci; závazné znění je na psp.cz a odkaz na něj je u každého záznamu. Když se shrnutí a primární zdroj rozejdou, platí psp.cz.

#Rekordy a zajímavosti

Stránka Rekordy a zajímavosti sbírá extrémy 10. období na jedno místo. Většina čísel jsou prosté maximum a minimum z dat popsaných výš — tady je jen to, co se počítá jinak, než by čtenář čekal.

Hlasování o pořadu schůze

Než se sněmovna dostane k projednávání, musí schválit pořad schůze — a o tom se dá hlasovat opakovaně. Modul počítá hlasování nazvaná „Pořad schůze"; v tomhle období jich je 723 na 51 dnech a všechna jsou vedená jako procedurální, takže filtr stojí na přesném názvu, ne na odhadu. Vedle počtu uvádíme, kolik hlasování o věci samé ten den bylo — nula znamená, že se jednání nepohnulo dál než ke sporu o program.

Neříkáme tomu obstrukce. Blokovat pořad schůze je legitimní nástroj menšiny a z dat nepoznáme, co za tím stálo: může jít o cílené zdržování i o věcnou neshodu na tom, co se má stihnout. Uvádíme počty a soud necháváme na čtenáři — táž hranice, u které web nepočítá skóre vlivu ani „nečekané shody".

Jednací den není kalendářní datum

Když schůze přetáhne půlnoc, PSP zapíše hlasování po půlnoci pod následující kalendářní datum. U modulu Nejdelší jednací dny proto hlasování před šestou ranní připisujeme dni, kdy schůze začala.

Bez toho by vznikl falešný rekord: 6. 5. 2026 by vyšel na 21 hodin, protože by se k němu přičetl konec schůze z 5. 5. (hlasování v 00:51). Ve skutečnosti se 5. 5. jednalo od 14:02 do 00:51 a 6. 5. od 09:03 do 22:00. Takto dotčených je 26 hlasování na pěti datech — a jsou to přesně ty dny, které se perou o první místa. Hranice šesté hodiny je kalibrovaná: nejpozdější noční hlasování období padlo v 01:09, nejranější denní v 09:01.

Dělení dnů se tím liší od stránky Jednací dny, která jde podle kalendáře. Je to vědomé — tam je den záznamem, tady měřenou veličinou.

Měříme rozpětí hlasování, ne délku jednání

Otevřená data nevykazují, kdy schůze začala a kdy skončila — jen časy jednotlivých hlasování. „Nejdelší jednací den" proto znamená od prvního po poslední hlasování. Skutečné jednání začalo dřív a skončilo později. Dlouhý den může znamenat věcně náročný pořad i vleklou rozpravu; z dat to nerozhodneme, proto to netvrdíme.

Pozměňovací návrhy

Modul Tisky s nejvíce pozměňovacími návrhy počítá písemně vložené pozměňovací dokumenty u tisku. Otevřená data neevidují, zda byl návrh v rozpravě platně podán ani jak se o něm hlasovalo — číslo měří aktivitu kolem tisku, ne počet hlasovaných návrhů.

U části hlasování víme, o kterém návrhu se hlasovalo — ze stenozáznamu. Otevřená data tuhle vazbu neevidují a evidovat nebudou: dokumenty a hlasování v nich nespojuje nic (u jednoho tisku 42 dokumentů proti 83 hlasováním). Označení, pod kterými zpravodaj nechává hlasovat, ale zazní nahlas a protokol je zapisuje — spolu s tím, čí návrh to je a co dělá. Bereme tedy vystoupení, které hlasování bezprostředně předchází, a čteme z něj označení, někdy číslo dokumentu a jednu větu o obsahu.

Číslo z protokolu samo nestačí. Aby se hlasování napojilo na konkrétní dokument, musí to potvrdit ještě příjmení nebo věcný popis; jinak řádek nese jen to, co zaznělo, a je to u něj napsané. Ze 119 hlasování, kde vyslovené číslo sedlo na dokument téhož tisku, jich touhle branou prošlo 100 — u zbytku zpravodaj v jedné větě jmenoval víc návrhů nebo oznamoval, že se o něčem nehlasuje. Celkem má takový údaj 235 z 398 hlasování o pozměňovacích návrzích; u zbylých zpravodaj mluvil tak, že se z toho označení vyčíst nedá, a řádek zůstává bez popisu — stejné pravidlo jako u vazby hlasování na tisk.

Věcný popis návrhu bereme z psp.cz a citujeme ho doslova. V otevřených datech není: sloupec s názvem dokumentu je u písemných pozměňovacích návrhů prázdný ve všech 9 223 řádcích napříč obdobími a dokumentace PSP to připouští. Na stránce tisku ho přitom psp.cz publikuje ve sloupci Popis a píše ho sám předkladatel — odtud ho stahujeme a beze změny přenášíme na řádek hlasování, u kterého o tom návrhu padlo rozhodnutí. Nic z něj neodvozujeme a chybějící popis ničím nedoplňujeme: 257 z 571 návrhů tohoto období (45 %) ho nemá vyplněný a řádek to přizná. Obsah takového návrhu je jen v přiloženém dokumentu, na který vede odkaz.

Autora dokumentu data nesou, a to u všech vložených dokumentů tohoto období. Ukazujeme ho ve dvou podobách: pod modulem jako přehled, kdo dokumenty vkládá napříč tisky, a na detailu zákona jako výčet poslanců, kteří chtěli změnit právě ten zákon. Jednotkou je pokaždé dokument — nikdy „počet prosazených změn" ani „počet návrhů". Jeden dokument může nést víc změn, a naopak k jednomu tisku podá poslanec i několik dokumentů.

Čísla na obou místech se liší záměrně: tady je výpis omezený zvoleným rozsahem, na detailu zákona je vždy za celé volební období. Kdo porovnává tisk 67 na obou stránkách, vidí dvě různá čísla o téže věci — obě stránky proto svůj rozsah píšou nahlas. Do modulu vstupují jen tisky legislativních druhů, tedy ty, které mají na webu vlastní stránku.

Koheze klubů (Rice index)

Rice index jednoty klubu v jednom hlasování je |pro − proti| ÷ (pro + proti); 100 % znamená, že klub hlasoval jednotně. Za měsíc se průměruje přes hlasování o věci samé. Hlasy „zdržel se / nehlasoval" ani absence do výpočtu nevstupují — nejsou stanovisko, stejně jako u loajality výš. Klub se bere k datu hlasování, ne podle dnešního členství.

Měsíc s méně než 20 hlasováními necháváme v grafu prázdný, ne nulový — z pěti hlasování se jednota spočítat dá, ale neznamená nic. Svislá osa začíná nad nulou, protože všechny kluby se drží vysoko (nejnižší měsíční hodnota období je 78,8 %) a od nuly by osm čar splynulo; kde osa začíná, říká graf sám v popisku. Není to žebříček — kluby se liší velikostí i rolí a vyšší jednota není lepší politika.

Co na stránce záměrně není

• Nejdelší souvislá vystoupení. Otevřená data nenesou pořadí projevu ani bod, ke kterému projev patřil, takže po sobě jdoucí vystoupení téhož řečníka nejde spolehlivě spojit v jedno.
• Nečekané shody dvojic poslanců. Postavili jsme to a změřili: mezi dvojicemi napříč kluby vedou s velkým náskokem koaliční dvojice se stoprocentní shodou, což je nejpředvídatelnější fakt v parlamentu. Smysluplnější řazení by potřebovalo odvozené číslo „jak moc se ta dvojice klubů shoduje běžně" — a odvozovat z hlasování vlastnosti lidí je hranice, kterou vědomě nepřekračujeme.

#Co web neměří

Aby bylo jasné, co z čísel vyčíst nelze:

• Práci ve výborech. Účast na jednáních výborů ani jejich průběh otevřená data v použitelné podobě nenesou. Poslanec s nízkou účastí v plénu může být velmi aktivní ve výboru.
• Vládní agendu. Členové vlády mají povinnosti mimo sněmovnu; jejich nízká účast na hlasováních nevypovídá o pracovitosti.
• Kvalitu ani obsah. Web neposuzuje, jestli byl zákon dobrý, hlasování správné nebo projev věcný. Měří počty, časy a podíly.
• Jednání mimo plénum — mediální výstupy, práci ve volebním kraji, vyjednávání.
• Starší volební období. Web pokrývá jen 10. období (od října 2025).
• Kdo koho ústně interpeloval. Bloky se konají a web počítá, kdo se v nich ptal a kdo odpovídal — dvojici tazatel–adresát ani účast na bloku z dat vyčíst nelze, protože PSP pro tohle období nezveřejnila losování a adresát stojí jen v oslovení uvnitř projevu. Viz Interpelace.

#Changelog metodiky

Změna definice metriky = nový záznam. Starší čísla v článcích a screenshotech se proto dají dohledat k definici, podle které vznikla.

10. 8. 2026

U hlasování je vidět, o kterém pozměňovacím návrhu bylo. Sekce „Hlasování o zákonu" nově u 235 z 398 hlasování o pozměňovacích návrzích ukazuje označení, o co v návrhu jde a kdo ho podal. Vazba se čte ze stenozáznamu — otevřená data ji nemají — a číslo dokumentu z protokolu se přijme, jen když ho potvrdí příjmení nebo věcný popis.

Pozměňovací návrhy nesou popis od předkladatele. Detail zákona nově vypisuje jednotlivé návrhy i s věcným popisem, který v otevřených datech není a bereme ho doslova ze stránky tisku na psp.cz. U 257 z 571 návrhů období popis chybí a řádek to přizná — nedogenerováváme ho.

Sekce Hlasování zrušena, data jsou v deníku. Samostatný index i detail jednoho hlasování odešly a procedurální hlasování mimo body pořadu se vypisují v tom jednacím dni, ke kterému patří. Žádné číslo se nemění — mění se místo, kde stojí: web měl dvě různé stránky, které obě byly záznamem téhož dne. Jmenovitý rozpad jednoho hlasování po klubech a výpis odlišných hlasů tím z webu odešly; primární zdroj s nimi je na psp.cz a odkazuje na něj každý řádek.

9. 8. 2026

Vyhlášení ve Sbírce se pozná podle data vyhlášení, ne podle čísla Sbírky: PSP tentýž sloupec používá i pro délku lhůty k pozměňovacím návrhům, takže osm kroků nosilo „Sbírka 7" a šest návrhů se tvářilo jako vyhlášené, ačkoli stály u prezidenta nebo v Senátu. Dokončených zákonů je za období 17, ne 22, a délka projednávání se měří ke dni vyhlášení, ne ke dni odeslání. — Trychtýř nepočítá zamítnuté a vzaté zpět návrhy; do té doby stály v pruhu podle posledního doloženého kroku, tedy pravidlem, které sám odmítá. — Kohortou srovnání jsou poslanci s běžícím mandátem (200), ne poslanci bez štítku „málo dat" (202): bývalý poslanec pořadí nedostane, krátce sloužící náhradník se stovkami odhlasovaných hlasování ano. — Vazba hlasování na tisk se bere z bodu pořadu schůze, ne ze shody názvů: obě cesty si odporovaly u 43 hlasování a ve všech 43 měl pravdu bod pořadu (tisky 67 a 167 se oba jmenují „Novela z. — stavební zákon", takže shoda názvů je rozlišit neuměla). Napárovaných hlasování je 809 místo 556, závěrečná 28 z 28 a o pozměňovacích návrzích 396 z 396. — Ústní interpelace se měří: z bloků se počítá, kolikrát kdo interpeloval a kolikrát kdo odpovídal. Účast na bloku se ale neměří a krátce zveřejněná karta, která ji počítala, byla zrušena — o tom, jestli na člena vlády přijde řada, rozhoduje los, ne on. — LES (legislativní efektivita) byl zrušen beze zbytku, i s touhle kapitolou metodiky: sdílené skóre „dosažená fáze + 1" dělené počtem předkladatelů se dalo číst jako známka za zákonodárnou práci, ačkoli vlastní tisk má zhruba každý sedmý poslanec a vládní návrhy do něj nevstupují vůbec. — Čas u pultíku má nově pojmenovanou kohortu: držitelé poslaneckého mandátu. Číslo se nemění, metodika si v tom jen protiřečila. — Vznikly stránky Hlasování, takže 778 procedurálních hlasování mimo body pořadu už nekončí odkazem na psp.cz. (O den později se sekce zrušila a jejich výpis se přesunul do deníku — viz 10. 8. 2026.) — Pozměňovací dokumenty nově ukazují i autora: na detailu zákona za celé období, v rekordech za zvolený rozsah.

3. 8. 2026

Interpelace nově znamenají písemné: karta „Interpelace" v profilu (ústní, u všech nula) se rozpadla na „Podané" a „Obdržené" a úvodní stránka má mezi rekordy řádek za celé období. Adresát se páruje jménem proti členům vlády období; nejednoznačnost se neuvádí. Ústní interpelace tehdy zůstaly neměřené — chyběl záznam o losování, ne jednání; od 8. 8. 2026 se z nich počítají vystoupení, viz záznam k 9. 8. 2026.

31. 7. 2026

Rezerva hlasování nově |pro − kvórum| (dřív u schválených pro − kvórum + 1); věta o výsledku zní „prošel o X hlasů nad kvórum" / „neprošel o X hlasů pod kvórem" a kvórum se vypisuje jako samostatný údaj vedle počtů. — Kód K přesunut z rozpisu absencí mezi přítomnost; rozpis má nově čtyři kategorie a přibyla metrika „hlasoval aktivně". Účast se početně nemění, měnila se jen prezentace. — Srovnání přešlo z percentilu na pořadí; věty „než 100 % poslanců" tím zanikly. — Klub Motoristů se v UI zkracuje AUTO. — Tahle stránka vznikla; do té doby odkaz v patičce mířil na privátní repozitář a vracel 404.

27. 7. 2026

LES: kohorty zredukovány na funkcionáře a řadové poslance, dělení na koalici a opozici zrušeno. Tematická mapa zrušena bez náhrady.

24. 7. 2026

Percentily na profilu se zobrazují jako značka na škále s mediánem; pod mediánem se věta obrací.

#O projektu

ParlaMetr je nezávislý projekt, který převádí otevřená data Poslanecké sněmovny do podoby, ve které se dají číst. Nemá vazbu na žádnou stranu ani instituci a nefinancuje ho nikdo, kdo by měl zájem na výsledku.

Našli jste číslo, které nesedí? To je nejcennější zpětná vazba, jakou tenhle web může dostat — každý údaj je maximálně jedno kliknutí od primárního zdroje na psp.cz, takže rozpor jde doložit. Zpět na přehled.